Kdo by měl abstinovat od alkoholu a proč

 

MUDr. Karel Nešpor, CSc. www.drnespor.eu

 

 

 

Úvod

Vzhledem k vysoké spotřebě alkoholu v celé střední Evropě se jedná o prakticky důležité téma. Pro přehlednost jsme tuto problematiku rozdělili do dvou skupin. Někdy postačuje doporučit abstinenci od alkoholu na omezenou dobu, jindy je mnohem vhodnější trvalá abstinence.

   

Kdy doporučit abstinenci po omezenou dobu

 

Abstinence, těhotenství a kojení

Abstinovat by měly těhotné ženy a ty, které nevylučují těhotenství. Plod je totiž nejzranitelnější na počátku gravidity, kdy o ní žena ještě nemusí vědět. Lze tak předejít závažným poškozením plodu. Může se jednat o fetální alkoholový syndrom, k jehož příznakům patří abnormality v oblasti hlavy, končetin a prstů, narušený růst, postižení mozku, hyperaktivita, opožděný vývoj atd.. Častější jsou relativně méně závažná postižení souhrnně nazývaná Alcohol-Related Neurodevelopmental Disorder (ARND). K jejich možným projevům patří nižší velikost hlavy, neurologické příznaky, poruchy chování a pozornosti a mentální retardace.

Abstinovat by měly i ženy, které kojí. Alkohol se dostává i do mateřského mléka, což kojence poškozuje. U kojenců, jejichž matka pila zejména vyšší dávky alkoholu, byly popsány např. poruchy spánku a vývoje. Může tak dojít i k dlouhodobému poškození rozumových schopností dítěte.

 

Abstinence od alkoholu a prevence komplikací při farmakoterapii

Zneužívání alkoholu komplikuje farmakoterapii řadou mechanismů. U starších lidí je schopnost odbourávat toxické látky oslabena. Navíc bývají senioři často léčeni více léky současně. Alkohol u nich vstupuje do farmakologicky nepředvídatelných interakcí. U dospívajících alkohol pronikavě zvyšuje riziko suicidálních tendencí sám o sobě, a ještě více po nasazení antidepresiv. Zneužívání alkoholu také často vede k vynechání medikace. To např. při vynechání antihypertonika nebo antiepileptika může pacienta vážně ohrozit. Alkohol může působit i jako kompetitivní inhibitor biodegradace léků. Zvyšuje se tak riziko předávkování a nežádoucích účinků. To se týká např. warfarinu, fenytoinu a některých antidiabetik. Častým problémem jsou interakce alkoholu a léků. Takových léků je nejméně sto, v následujícím přehledu uvedeme některé příklady.

Psychofarmaka: To se týká zejména látek se sedativním účinkem, ale nejen jich. Např. většina antipsychotik prodlužuje QT interval a podobně působí i alkohol. V případě interakce některých antipsychotik s alkoholem proto roste riziko kardiovaskulárních komplikací. Alkohol v kombinaci s benzodiazepiny obvykle prohlubuje útlum, paradoxně se ale může objevit i agitovanost a agresivita.

Nesteroidní antirevmatika: K nebezpečným interakcím dochází při kombinaci alkoholu s volně prodejnými léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik. Hrozí zde mimo jiné riziko krvácení do trávicí trubice a těžké poškození jater

Antibiotika, antituberkulotika, chemoterapeutika: Do interakcí s alkoholem vstupuje furazolidon, griseofulvin, metronidazol a další.

Antidiabetika: V kombinaci s alkoholem dochází k prudkému poklesu glykémie, zčervenání, nevolnosti, zvracení, bolestem hlavy, bušení srdce a prudkým změnám krevního tlaku, hrozí dekompenzace diabetu a pády.

Nitroglycerin v kombinaci s alkoholem působí tachykardii, prudké výkyvy krevního tlaku, závratě, mdloby a srdeční nebo mozkové příhody.

Hypolipidemika mohou v kombinaci s alkoholem vést např. k různě závažným jaterním poškozením.

Antihypertenziva: Některá antihypertenziva v kombinaci s alkoholem vyvolávají závratě, mdloby, arytmie. Zde jen dodáme, že arytmie se objevují i po samotném alkoholu (tzv. Holiday Heart Syndrome).

Cytostatika v kombinaci s alkoholem mohou způsobovat nebezpečné gastrointestinální a imunosupresivní komplikace. Možným důsledkem je také útlum hematopoézy v řadách erytrocytů, leukocytů i trombocytů s potenciálně fatálním vyústěním.

 

Nemocní s chorobami, které alkohol přímo zhoršuje

Sem patří nemoci jater, epilepsie (Leach et al., 2012), stavy po těžším úrazu hlavy, onemocnění pankreatu, závažnější formy hypertenze, nádorová onemocnění (Nešpor, 2020) a další.

 

Osoby, které se věnují řízení motorového vozidla anebo jiné rizikové činnosti

Už hladina půl promile alkoholu v krvi nebo nižší zhoršuje schopnost řídit motorové vozidlo a toto riziko roste úměrně dávce (Brown, 2018). Riziko dopravní nehody roste ještě více při kombinaci alkoholu a tlumivých léků nebo alkoholu a marihuany.

 

Kdy doporučit trvalou abstinenci

Osoby závislé na alkoholu a s jinou návykovou nemocí

I malá dávka alkoholu vyvolává u závislých na alkoholu silné bažení. Zvládat bažení je možné, ale nesnadné a rizikové. Vyžaduje to značné úsilí a je to vyčerpávající a nebezpečné. Roerecke et al. (2013) zjistili, že u osob zneužívajících alkohol a závislých na něm byla abstinence spojena s nižší mortalitou, než u těch, kdo pití alkoholu jen omezili.

Abstinence od alkoholu je nejvhodnější i u jiných návykových nemocí. Pacient s jinou návykovou nemocí je totiž více ohrožen rozvojem závislosti na alkoholu. V klinické praxi se opakovaně setkáváme se závislými na ilegálních drogách, kteří přešli k alkoholu a u nichž se rychle rozvinula závislost na něm. Kromě toho alkohol zhoršuje sebeovládání ve vztahu k jiným návykovým látkám i hazardu, a tak zvyšuje riziko recidivy.

 

Osoby se zhoršeným sebeovládáním

Sem patří jedinci se sklony k sebepoškozování, impulzivnímu nebo nebezpečnému jednání. To se týká např. osob s poruchami osobnosti, sexuálních agresorů, pedofilů, sadistů, exhibicionistů atd..

 

Osoby, u nichž dochází k častým pádům a úrazům

Alkohol je sám o sobě rizikový faktor u pádů a úrazů. Jestliže trpí pacient poruchami stability, toto riziko ještě podstatně roste.

 

Děti a dospívající

Alkohol v dětství a dospívání zvyšuje riziko otrav a úrazů a narušuje zdravý vývoj mozku, což může způsobit ireversibilní poruchu kognitivních funkcí. Toto riziko se týká velké části populace dospívajících (Csémy a Nešpor, 2013).

 

Potomci závislých rodičů

Ti by měli trvale abstinovat proto, že u nich existuje zvýšené riziko vzniku závislosti na alkoholu.

 

Jedinci s duševní nemocí

Intoxikace alkoholem a kocovina bývají obvykle provázeny zhoršením duševního stavu, např. depresivní symptomatologie. To zvyšuje např. riziko suicidálního pokusu. Alkohol navíc vstupuje do interakcí s psychofarmaky a zhoršuje spolupráci pacienta.

 

Závěr

Existuje řada situací, kdy je správné pacientovi doporučit naprostou abstinenci od alkoholu. Lze tak předejít i velmi závažným komplikacím.

Literatura

1. Csémy L, Nešpor K. Kolik dospívajících je v Česku ohroženo postižením mozku při zneužívání alkoholu? Čes-slov Pediat 2013; 68 (6): 380-384.
2. Brown TL, Lee JD, Fiorentino D. Effects of alcohol at 0.05% blood alcohol concentration (BAC) on low speed urban driving. Traffic Inj Prev. 2018; 19(sup2):S175-S177.
3. Leach JP, Mohanraj R, Borland W. Alcohol and drugs in epilepsy: pathophysiology, presentation, possibilities, and prevention. Epilepsia. 2012; 53 Suppl 4:48-57.
4. Nešpor K. Alkohol a onkologie. Postgraduální medicína, 2020; 22:122-126.
5. Roerecke M, Gual A, Rehm J. Reduction of alcohol consumption and subsequent mortality in alcohol use disorders: systematic review and meta-analyses. J Clin Psychiatry. 2013;74(12): e1189.